Letos se konečně zadařilo to, o čem jsem snila už dlouho. V pátek 24. března jsem vyrazila do Počátků u Pelhřimova na Fujoshi/Fudanshi festival.
Cesta nebyla úplně jednoduchá, dva vlaky a dva autobusy... ok, já, která bydlím na hlavní vlakové trase si nemám na co stěžovat. Jo, v Havlbrodě na nádraží je takové milé malé knihkupectví, kde jde trávit volný čas do odjezdu... no nic, popojedem.
Počátky u Pelhřimova, toto na pohled nevinné městečko je baštou Kultu kukuřice! (obrázek odsud)
Dorazila jsem moc brzo, organizátorky nepotřebovaly s ničím pomoct, a tak jsem si chvíli jen prohlížela prostory festivalu. Kinosál luxusní a na místní poměry překvapivě velký, galerie až na tu padající omítku také krásná a kuchyňka dobře vybavená, takže takřka po celý festival jsem chodila s hrnkem čaje v ruce.
Nainstalovat do kinosálu promítač byl trochu boj, ale i to se po několika vtipných momentech podařilo.
"Nebo budeme mít někoho, kdo to bude držet." "Celou dobu držet promítač v rukou? Tak to je jak z Nešťastných příhod."
Ač na pátek nebyl naplánován žádný program, hraní Sbal si svého ukeho nám to vynahradilo. Trochu mě mrzí, že jsem nezůstala na druhé kolo, protože leprikón s telepatickým teleskopem...
Zato v sobotu, po přímo královské snídani, se už program rozjel naplno. Dahaka zahájila svou přednáškouo historii žánru (tolik různých pojmů, kdo se v tom vyzná?!), Izumi a Tsumi představily knihy s homosexuální tématikou - vůbec jsem netušila, že jich je tolik v češtině a Lucák doporučila zajímavé mangy. Nevím, kolik z nich si doopravdy přečtu, ale upíra strašpytla určitě! Večer jsem se pobavila u druhé přednášky od Dahaky, tentokrát o klišé v yaoi (pozor na svatbychtivé sestřenice!) a v neděli mě dostala Darci s Fujoshi v manze a anime.
Také nemohu opomenout slušně zásobenou yaoi knihovničku (proč fest netrval o den déle, abych si mohla něco z toho přečíst?!) a kliprámy plné nádherných obrázků všude po stěnách. Když je Amater vybírala ze své sbírky, málem mi vypadly oči.
Skvělá byla i všechna autorská čtení a tak jsem hodně váhala, než jsem první místo připsala Darci, ale její dokonale vystižený Levi si to určitě zasloužil.
Další bod sobotního programu: soutěž ve skládání básničky, která musela obsahovat pět slov vybraných publikem: bůh, knoflík, zadek (nepřekvapí), kukuřice (též nepřekvapí) a pneumatika! Hlavně s tím posledním musel člověk nažhavit mozkový závit.
A tak jsem se napřed s Chihiro a Evou toulala po okolí a občas nepatrně pomohla s jejich básničkou a pak se pustila do svého "veledíla". Napřed zadaná slova, pak to nějak spojit, aby básnička měla alespoň zdání příběhu a nakonec jsem vztekle seděla nad papírem s tím, že "bez těch dvou veršů to nebude dávat smysl!"
Trochu mě překvapilo, že jsem byla jediná ochotná sama přečíst své dílko, ale podařilo se, vyhrála jsem hrnek! S chibi Hetalií! Díky!
EDIT: protože se jí někteří lidé stále dožadují, básnička je k přečtení ZDE.
Z Amateřina workshopu Tvorba slash povídky jsem stihla jen konec, sakra! Tak snad příště.
Společná cesta domů, kde jsme probíraly nápady na další vylepšení festivalu, jen podtrhla dojem, který jsem měla po celý con. Totiž, že festival s tak přátelskou atmosférou jsem ještě nezažila. Kéž to tak vydrží i příští roky.
PS: Slibuji, že do příště si pořídím nějaký ten foťák, nebo alespoň nezapomenu fotit na mobil.
PPS: Já vím, že je to stručný a spousta věcí chybí, ale jinak mi prostě psát nejde.
Žádné komentáře:
Okomentovat